Většina studentů se po maturitě hlásí na humanitně orientované vysoké školy. Na našem gymnáziu tomuto požadavku mladých lidí vycházíme vstříc a klademe vysoký důraz na výuku společenských věd. Už na nižším stupni naší školy se snažíme studenty seznamovat s co nejširším spektrem společensky důležitých informací od politiky, psychologie až po filozofii.

Na vyšším stupni gymnázia byly posíleny hodinové dotace předmětu Základy společenských věd. Od předposledního ročníku si navíc mohou studenti vybrat specializované semináře.

Aktualita: Podívejte se na důležitý odkaz ke státním maturitám ze ZSV: 

http://www.novamaturita.cz/obcansky-a-spolecenskovedni-zaklad-1404033117.html

Seznam vyučujících:

PhDr. Petr Buchta

PhDr. Ivan Nefe, CSc.

Mgr. Monika Recinová

Mgr. Vladimír Vokál

Vzdělávací obsah jednotlivých ročníků je tématicky rozdělen a obsahově koresponduje s poznatky konkrétních společenskovědních disciplín:

1. ročník, kvinta:    Psychologie (člověk jako jedinec)
                            Sociologie (člověk ve společnosti)
2. ročník, sexta:     Ekonomie
                             Právo (občan a právo)
3. ročník, septima:  Politologie (občan ve státě; mezinárodní vztahy; globální svět)
4. ročník, oktáva:   Filosofie a religionistika (úvod do filosofie a religionistiky)

(Malá soutěž: kdo pozná všechny vyobrazené osobnosti, má u mě jedničku. Vladimír Vokál) 

Maturitní okruhy pro školní rok 2010-2011 najdete zde.

Studijní materiál pro 7.E a 3.A k 1. čtvrtletnímu textu najdete zde. 

Nejen pro maturanty

Nejen historickými událostmi živ je člověk. Mezi nejdůležitější nauky společenských věd patří bezesporu filozofie, politologie, ekonomie, sociologie a psychologie. Tyto obory nezajímá jen souhrn historických událostí. Stěžejní je vývoj lidského myšlení od počátku dějin až po současnost. Společníky v této věci nám mohou být nejvýznamnější myslitelé lidských dějin. Pojďme se společně s nimi podívat na to, jak vnímali svět kolem nás na pozadí historických událostí.

Konfucius: Lun-Yü, IV., XIX. „Netrapme se tím, že nemáme žádný úřad, nýbrž starejme se o to, abychom byli schopni jej zastávat. Netrapme se tím, že nejsme slavní, nýbrž snažme se, abychom byli hodni slávy.“

Héraleitos: Zlomek A1 z Diogena. „Všechno se děje v protivě a vše teče jako řeka, vše je ohraničeno a jeden je svět.“

Platón: Ústava, kniha sedmá. „Pomysli si lidi jako v podzimním obydlí, podobném jeskyni, …v tomto obydlí žijí od svého dětství spoutáni na nohou i na šíjích, …vidí jedině dopředu,…nemohou otáčet hlavy. Vysoko a daleko za nimi hoří oheň a uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni jest nahoře příčná cesta, podél níž si mysli vystavěnou zídku… Mysli si, že podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, přečnívající nad zídku, také masky lidí a zvířat z kamene, ze dřeva i všelijak vyrobené… U takových lidí tedy…by veskrze za pravdu neplatilo nic jiného než stíny těch umělých věcí.“

Epikuros: List Menoikelovi. „Ze žádostí jsou jedny přirozené, druhé liché, z přirozených jsou jedny nezbytné, druhé jenom přirozené. Z nezbytných jsou jedny nezbytné pro blaženost, druhé pro uspokojení těla, jiné pro život sám. Správný názor na tyto věci umožňuje totiž každou volbu a každé odmítnutí se zřetelem ke zdraví těla a ke klidu duše, protože to je svrchovaný cíl blaženého člověka.“

Tomáš Akvinský: Suma proti pohanům. „Zákony mají obecnou platnost a platí pro všechny.“; Svatý Augustin: O obci boží. „Církev je společenstvím Krista, shromažďuje lid povolaný ke spáse a mimo není žádná spása.“

Gottfried Wilhelm Leibniz: Monadologie. „Monáda, o níž zde bude řeč, není nic jiného než jednoduchá substance, která vstupuje jako prvek do složených věcí. Je jednoduchá, tj. nemá části.“

Immanuel Kant: Základy metafyziky mravů. „Kategorický imperativ je pouze a jediný, a to tento: jednej jen podle té maximy, od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.“

Karel Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. „Bezprosředním důsledkem toho, že je člověk odcizen produktu své práce, své životní činnosti, své rodové bytosti, je odcizení člověka člověku.“

Friedrich Nietzsche: Tak pravil Zarathustra. „Hlásám vám nadčlověka. Člověk je cosi, co má být překonáno. Co jste vykonali, aby byl překonán? Jen kde je život, je také vůle: nikoliv však vůle k životu, nýbrž – jak já tě tomu učím – vůle k moci!“

G. Berkeley: „Existovat znamená být vnímán.“

J. Locke: „Nic nebylo v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.“

Aristoteles: Politika. „Je na bíledni, že státní společenství je nejlepší, je-li založeno na středním stavu, a že státy, v nichž je střední třída četná a …silnější, mohou být dobře spravovány.“

Karel Marx: Kapitál. Souhrn výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, na níž se zvedá právní a politická nadstavba, které odpovídají určité formy společenského vědomí.“

J. F. Kennedy: Projev před Kongresem USA. „Svoboda bez vzdělání je nebezpečná, vzdělání bez svobody je zbytečné.“

Jan Hus: Před koncilem v Kostnici. „Trojí věcí jsem pobádán k této řeči: ctí boží, prospěchem své matky církve a vlastním svědomím.“

Ústava ČSSR z roku 1968, tzv. federativní. „Československá socialistická republika je federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Slováků. Základem Československé socialistické republiky je dobrovolný svazek rovnoprávných národních států českého a slovenského národa, založený na právu na sebeurčení každého z nich. Československá federace je výrazem vůle dvou svébytných suverénních národů, Čechů a Slováků, žít ve společném federativním státě.“

Adolf Hitler: Mein Kampf. „Existují tři základní faktory nebo hodnoty: národ, osobnost a pud sebezáchovy, nebo, jak by rovněž bylo možné říci – nacionalismu, vůdcovského principu a heroismu.“

W. Churchill v Dolní sněmovně v roce 1938 po podepsání Mnichovské dohody: „Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“

Vladimír Putin na 43. konferenci o bezpečnostní politice v Mnichově v únoru 2007. „Spojené státy americké se pokoušejí vytvořit unipolární svět. Ale přitom pouze hledají důvody, jak překračovat své státní hranice, a to všemi způsoby."

Robert Schuman: ministr zahraničí Francie navrhuje v roce 1950 jednotnou Evropu. „Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují. Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl - sloužit míru. Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme jen válku.“

Charles Louis Montesquieu: O duchu zákonů. „Kdo chce vládnout, nesmí hnát lid před sebou, ale kráčet před ním…Svobodu jednotlivce od svévole moci zajišťuje, jestliže se na vládě podílí více složek a žádná nemůže získat nadvládu.“

J. E. Sieyes v projevu k Radě Pěti set o nutnosti dvoukomorového parlamentu. „Moc bez kontrolních mechanismů pozbývá svobody. Jakožto občané podléhají soudní moci, i zákonodárci musejí podléhat vyšší instanci.“

W. Churchill při projevu v Dolní sněmovně: „Kapitalismus je typický nerovnoměrným rozdělením bohatství, socialismus rovnoměrným rozdělením bídy."

John Maynard Keynes: „Kdyby ministerstvo financí naplnilo staré láhve bankovkami, zakopalo je přiměřeně hluboko v opuštěných uhelných dolech, které by potom byly zasypány až k povrchu odpadky, a ponechalo by pak soukromému podnikání, aby podle dobře osvědčených zásad laissez-faire znovu tyto bankovky byly vykopány ze země, nemusela by již existovat nezaměstnanost a nepřímo by se to odrazilo pravděpodobně tak, že by se reálný důchod společnosti, jakož i její kapitálové bohatství patrně podstatně zvýšily. Bylo by ovšem mnohem rozumnější stavět domy a dát lidem práci."

Auguste Comte: Pojednání o sociologii. „Sociologie je poslední a největší ze všech věd, je tu od toho, aby zahrnovala všechny jiné vědy a která by je integrovala a líčila jejich nálezy do soudržného celku.“

Milan Kundera: Nesmrtelnost. „Ideologie byly jako obrovská kola v zákulisí, která se točila a uváděla do pohybu války, revoluce, reformy. Imagologická kola se otáčejí a na historii to nemá žádný vliv. Ideologie válčily jedna s druhou a každá z nich byla s to naplnit svým myšlením celou epochu. Imagologie organizuje sama mírumilovné střídání svých systémů ve svižném rytmu sezón. Řečeno Paulovými slovy: Ideologie patřily historii, kdežto vláda imagologie začíná tam, kde historie končí.

Carl Gustav Jung: Symboly proměny. „Sny jsou reakcí na náš vědomý postoj, a to stejně jako když reaguje tělo na to, jestliže se přejíme nebo s ním nějak špatně zacházíme. Sny jsou přirozená reakce sebereagujícího psychického systému.“

Červen 2009: Studenti našeho gymnázia při projektu "Rozvojové cíle tisíciletí".